V tomto díle bude řeč o klání, které Sunderland odehrál v pohárové Evropě…

Soupeř: Vasas Budapešť

Datum: 19.9.1973

Hřiště: Népstadion, návštěva: 35 000 diváků

O co šlo: 1. zápas 1. kola Poháru vítězů pohárů (PVP, angl. CWC)

Sunderland si slavným vítězstvím ve Wembley v květnu 1973 nezajistil pouze trofej pro vítěze FA Cupu, ale také právo startu v dnes již neexistujícím PVP v sezoně 1973/74. Los přidělil Lads soupeře z tehdejšího východního bloku, maďarský Vasas Budapešť.

Maďarský tým byl ve své zemi poměrně úspěšným mužstvem, které se během tehdy 18leté historie evropských pohárových soutěží objevilo na mezinárodní scéně hned pětkrát, z toho jednou postoupilo až do semifinále, kde podlehlo veleslavnému Realu Madrid.

Zápas se nehrál na půdě domovského stadionu Vasasu, ale na mnohem větším a modernějším Népstadionu, kde mj. dodnes hraje své zápasy i národní tým. Zvláštností bylo, že Sunderland s Vasasem sehráli toho dne na Népstadionu až druhý zápas v pořadí. Prvním byl duel Ferencváros Budapešť-Gwardia Varšava, přičemž maďarští pořadatelé prodávali lístky v balíčku na oba zápasy dohromady. Ferencváros však s Poláky prohrál a zklamaní fanoušci tohoto družstva opustili ochozy, což mělo za následek, že na stotisícovém stadionu zůstalo jen asi 35 tis. diváků, z toho asi 500 ze severovýchodu Anglie.

Na Népstadionu nastoupila stejná základní jedenáctka jako ve slavném finále ve Wembley, tedy:

Montgomery – Guthrie, Watson, Pitt, Malone – Porterfield, Tueart,  Kerr, Horswill – Halom, Hughes

Zápas samotný byl zejména v prvním poločase vyrovnaný, o výsledku rozhodla až druhá půle. V 68. minutě poslal výborný centr Malone, na něj naběhl Hughes a přesnou hlavičkou rozvlnil síť – 1:0. Konečnou podobu výsledku dal v 89. minutě Tueart, který překrásnou střelou dal Sunderlandu bezpečný náskok do odvety – 2:0.

I v odvetě dominoval Sunderland, který Tueartovou proměněnou penaltou zvítězil 1:0. Los pak přidělil Sunderlandu do druhého kola portugalský Sporting Lisabon.

K budapešťskému zápasu se však váží ještě dvě zajímavé historky, jedna úsměvná, druhá smutná.

Tou smutnou je skutečnost, že obránce Sunderlandu Ritchie Pitt ve svých 21 letech odehrál v maďarské metropoli svých posledních devadesát minut. Jen tři dny poté totiž Pitt utrpěl vážné zranění při ligovém utkání s Luton Town, které ukončilo fotbalovou kariéru nadějného beka Sunderlandu. Osudným se mu stal střet s protihráčem Johnem Ryanem, při němž utrpěl tehdy neoperovatelné zranění kolene.

Naopak úsměvný příběh (i když jak se to vezme) zažil Vic Halom. Halomova rodina totiž byla maďarského původu a v roce 1956 za pohnutých okolností emigrovala do Anglie. Zbylí maďarští příbuzní byli samozřejmě informováni, že s týmem Sunderlandu přicestuje do Budapešti i Vic, kterého si pamatovali jako malého chlapce. Jenže co čert nechtěl. V sobotním ligovém utkání s Oxfordem si Vic vyrazil několik předních zubů a poranil obličej a před pondělním odletem stihl jen provizorní ošetření. Když se v Budapešti k letadlu nahrnul široký zástup příbuzných, teta Alžběta se hlasitě zeptala: „Který z vás je Halom?“ A když se nebohý Vic přihlásil, chudák tetička a s ní  i ostatní nedovedli úplně zamaskovat své překvapení…

Zdroj obrázku: wikipedia.org