Soupeř: Bolton Wanderers

Datum: 19.4.1976

Hřiště: Roker Park, návštěva: 51 983 diváků

O co šlo: souboj o postup do 1. divize

Když Bob Stokoe zahájil ke konci roku 1972 svou sunderlandskou misi, dokázal tým okamžitě pozvednout a v květnu 1973 dokázal Mackems podruhé v historii dovést k zisku nejstarší klubové trofeje světa, FA Cupu. Fanoušci Black Cats tehdy považovali postup zpět do první divize hned v ročníku 1973/74 za samozřejmost. Ale přepočítali se, Sunderland skončil až na šestém místě a o rok později čtvrtý, což při neexistenci dnešního play-off znamenalo setrvání ve druhé divizi.

Velikonoční pondělí 1976 mělo přinést konečně vytoužený postup mezi anglickou elitu. Sunderland měl před čtvrtým Boltonem čtyřbodový náskok a v případě vítězství by už měl zajištěné alespoň třetí místo znamenající postup.

Obecenstvo bylo před zápasem plné nadějí, protože SAFC měl tento rok v Roker Parku skutečně prvotřídní formu, na konci sezony totiž byla domácí ligová bilance 21 zápasů – 19 výher – 2 remízy – 0 porážek.

Sestava Lads onoho památného dne měla tuto podobu:

 Montgomery – Bolton, Towers, Ashurst, Malone – Moncur, Train, Kerr, Holton – Robson, Greenwood

Rokermen si byli vědomi důležitosti zápasu a vstoupili do něj hůře než soupeř, který však naštěstí nedokázal své šance zužitkovat. A pak přišla v 31. minutě kuriózní situace. Kapitán Kerr dokázal prudkou ranou překonat Siddalla, diváci vybuchli nadšením, ale gól nebyl uznán. Před Kerrovou střelou byl totiž faulován Train a rozhodčí ukázal na značku pokutového kopu, protože tehdy „ponechaná výhoda“ prostě neexistovala. Naštěstí si Roker Park gólovou radost zopakoval, když se Towers z puntíku nemýlil – 1:0.

Sunderland se tlačil za zvýšením svého náskoku a ještě před poločasovou přestávkou se mu to podařilo. Kerr nacentroval do vápna a Bryan „Pop“ Robson (viz obr.), jeden z nejlepších poválečných útočníků Sunderlandu, potvrdil svůj střelecký instinkt přesnou hlavičkou – 2:0.

Ve druhé půli Trotters zapnuli na vyšší obrátky, byli si vědomi skutečnosti, že jedině bodový zisk jim uchová naději na postup. Svým výkonem ve středu pole zaujal především tehdy neznámý ani ne dvacetiletý mladíček Peter Reid, budoucí hráčská hvězda Evertonu a jeden z nejlepších manažerů historie SAFC. Dvanáct minut před koncem Bolton snížil, když Morganův přímý kop hlavičkoval do sítě Sam Allardyce, který později působil v Sunderlandu i Newcastlu a na svou bohatou hráčskou kariéru dokázal navázat i ve fotbalovém managementu.

Vedení si však už Sunderland nenechal vzít a po skončení zápasu mohla propuknout radost naplno, Sunderland byl opět v první divizi!

Mimochodem, toto Velikonoční pondělí 1976 znamenalo poslední padesátitisícový dav v hledišti Roker Parku – kvůli bezpečnostním opatřením byla kapacita stadionu postupně redukována až na necelých 23 tisíc diváků, což si vynutilo radikální řešení v podobě výstavby nového stadionu v 90. letech…

Zdroj obrázku: bbc.co.uk